[:cs]Česká technologická platforma pro zemědělství, ve spolupráci s naší farmou Bezdínek, Zelinářskou unií Čech a Moravy a Ovocnářskou unií ČR, uspořádala historicky první seminář na téma Produkce ovoce a zeleniny bez reziduí pesticidů a první praktické zkušenosti z ČR.
Více než sto účastníků se sešlo v úterý 11. února 2020 v sídle Ministerstva zemědělství v Praze, aby si vyposlechlo desítku přednášejících z řad aktérů v oboru zelinářství, ovocnářství, dodavatelského řetězce, výzkumných laboratoří a zahraničních hostů ze Španělska a Polska.
„Čím lépe se propojíme, budeme k sobě otevření a spojení společnou vizí, tím větší dopad může mít naše úsilí.“
Konferenci zahájili specialisté-rostlinolékaři Mgr. Ivana Tlolková a Ing. Václav Psota, Ph.D., kteří představili účastníkům akce funkční model produkce zeleniny v režimu Bez pesticidů, který už druhým rokem realizuje společnost NWT a.s. na Farmě Bezdínek. „Základem všeho je prevence. Každý týden aplikujeme biologickou ochranu a provádíme precizní monitoring. Školíme také všechny zaměstnance na choroby a škůdce, protože ti jsou v každodenním kontaktu s rostlinou a mohou okamžitě upozornit na cokoli, co jim přijde nestandardní. V kalendářním roce 2019 dodala Farma Bezdínek na trh 100 % produkce rajčat a okurek v bez-reziduální kvalitě. Celkově se jednalo o více než 1500 tun rajčat a přes 550 tun okurek. To je větší množství zeleniny bez zbytků pesticidů, než kolik dle ročenky ekologického zemědělství vyprodukovali všichni čeští zelináři v režimu ekologického zemědělství za rok 2018.“ vysvětlila Tlolková.
Ing. Jiří Stodůlka, ředitel divize NWT Agro, ve svém projevu uvedl konkrétní návrhy opatření, které mohou významně napomoci k nastartování bez-reziduální produkce zeleniny a ovoce a postupnému návratu k soběstačnosti České republiky v ovoci a zelenině. „My všichni, kteří pracujeme v zemědělském sektoru, máme společenskou odpovědnost za kvalitu života a zdraví všech Čechů. Nedostatečná konzumace zeleniny a ovoce, společně s dalšími špatnými stravovacími návyky, je hned po kouření druhou nejčastější příčinou předčasných úmrtí ve vyspělém světě. V produkci zeleniny na osobu jsme předposlední v celé Evropě (poslední je Lucembursko). Je tady zřejmý posun k navýšení produkce zeleniny, zejména díky výstavbě nových skleníků za poslední roky, nicméně negativní saldo obchodní bilance v čerstvém ovoci a zelenině se stále prohlubuje, jak Češi kupují stále více zeleniny a ovoce,“ zmiňuje Stodůlka.
Dle jeho názoru je ze strany Ministerstva zemědělství zásadní věnovat se v maximální míře propagaci zdravého stravování a cíleného směřování investičních i provozních podpor zejména do produkce zdravých potravin s minimální environmentální zátěží na jednotku produkce. „Pokud byste si dnes měli z mé přednášky odnést jen jednu věc, je to koncept zdravého talíře, který propaguje americké Ministerstvo zemědělství, Harvard University nebo český think tank Globopol. Což je velmi srozumitelné vysvětlení klíče ke správnému stravování – zelenina s ovocem by měly tvořit polovinu všeho, co za celý den sníme.“ apeloval Stodůlka a vyzval tak ke spolupráci všechny zúčastněné.
Mezi konkrétní potřebná opatření na podporu bez-reziduální produkce zeleniny zmínil v rámci národních dotací financování výrazně zvýšených nákladů na biologickou a nechemickou ochranu včetně poradců a rozborů na MRL v bez-reziduálním systému pěstování (rozšíření opatření 3.a), doplnění bez-reziduální produkce a dále mezi dětmi oblíbených cherry rajčat, snack okurek a snack paprik do projektu Ovoce a zelenina do škol a v neposlední řadě zavedení české národní značky pro bez-reziduální produkci s veřejnou propagací ze strany Ministerstva zemědělství.
Španělská společnost ZERYA vytvořila jako jedna z prvních na světě ucelený standard pro bez-reziduální produkci před 10 lety. ZERYA standard znamená, že v rámci certifikované bez-reziduální produkce nepřekračuje obsah žádné z účinných látek hladinu 0,01 mg/kg. V současnosti se tímto standardem řídí několik desítek zemědělských firem (téměř 8000 ha registrováno do systému a více jak 1000 ha již certifikováno) napříč Evropou. Ing. Javier Arizmendi, MBA uvedl, že přibývá stále více uvědomělých spotřebitelů, kteří se při svém nákupu rozhodují nejen z hlediska bezpečnosti produktu, ale i ekologie. „Cesta do budoucnosti vede dnes přes udržitelný rozvoj. Každý aktér dodavatelského řetězce – producent, distributor, logistik, obchodní řetězec a zákazník bude přispívat svým dílem k budování tohoto nového systému produkce potravin, jehož součástí se bezesporu stává také téma bez-reziduální produkce. Udržitelnost se tak stává jakýmsi základním kamenem, který všechny aktéry spojuje v jeden společný cíl,“ uvedl Arizmendi.
Polský pěstitelský klastr Polska Natura produkuje na několika stech hektarech jablka, která splňují parametry bez-reziduální produkce. „V praxi se snažíme nalézt střední cestu mezi produkcí konvenční a BIO. Naši farmáři pěstují pod značkou Amela jako jediní v Polsku jablka v systému bez-reziduální produkce,“ uvedla Hanka Sobczynska, koordinátorka klastru Polska Natura.
Ing. Pavel Hejzlar, Ph.D., portfolio manager fruits z firmy Danone, se podělil o výsledky dlouholeté praxe v technologii bez-reziduální produkce jako suroviny pro dětskou výživu: „Naši ovocnáři, se kterými jsme začínali spolupracovat v roce 2004, jsou v tomto systému dodnes. Jsme jasným příkladem toho, že je možné dlouhodobě fungovat v systému bez-reziduální produkce a že je to udržitelné. V České republice máme asi osm pěstitelů na Moravě, dva z Polska, napřímo spolupracujeme s několika pěstiteli z Itálie,“ uvedl Hejzlar.
Ing. Pavel Mikoška, CSc. ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zúčastněné seznámil s nedávnými výsledky průzkumu mezi obchodními řetězci, kteří byli anonymně dotazovaní na problematiku pesticidů. Odpovídali na otázku, zda mají o problematice pesticidů použitých při pěstování ovoce a zeleniny v ČR přehled či jak se k této problematice staví. „Obchodní řetězce se své odpovědnosti nezříkají a nastavují si dobrovolně interní pravidla, mnohdy přísnější oproti mezinárodním normám. Samostatně a na vlastní náklady testují hodnoty zbytkových pesticidů a o výsledcích aktivně informují kontrolní orgány. Od producentů vyžadují certifikace produkce podle přísných mezinárodního standardů (GlobalGAP) a zejména se od dodavatelů snaží získat závazky dodání potravin s nižším obsahem zbytkových pesticidů, než stanovuje legislativa,“ uvedl Mikoška.
O první zkušenosti s prodejem bez-reziduálních rajčat v ČR se ze zúčastněnými podělil zástupce TESCO ČR, Ing. Václav Koukolíček, tiskový mluvčí řetězce. „Česká rajčata mají specifickou chuť a zákazníci si je velmi oblíbili. Díky Farmě Bezdínek jsme schopni dodávat našim zákazníkům česká rajčata po celý rok, zároveň se tím zkracuje dodavatelský řetězec a rajčata jsou na našich obchodech za velmi krátkou dobu od utržení,“ vysvětluje Koukolíček. Rajčata z Bezdínku se navíc budou prodávat i v ekologicky šetrném obalu, který je vyrobený z trávy a recyklovatelného papíru.
Ing. Jana Kloutvorová ze Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO) zkonstatovala, že před pěstiteli ovoce stojí celá řada problémů, které budou muset řešit. Nová společenská zemědělská politika zakomponovává do své strategie nový cíl, a tím je Bezpečnost potravin, což bude v praxi znamenat minimalizaci rizik výskytu reziduí pesticidů. „Na cestě k zavedení bez-reziduální produkce se neobejdeme bez pomoci státní správy, která musí jasně definovat, co je to bez-reziduální produkt. Neobejdeme se dále bez výzkumu. Pěstitelé k tomu, aby mohli takto produkovat, potřebují znát rychlost degradace reziduí a modely tzv. akčních ochranných lhůt. A potřebujeme také pomoc ze strany maloobchodních řetězců i samotných spotřebitelů, kteří budou ve větší míře preferovat domácí, českou produkci před tou z dovozu,“ vytýčila Kloutvorová hlavní oblasti, na které je třeba se primárně zaměřit k dosažení cíle.
Ing. Zuzana Přibylová ze Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) upozornila na fakt, že pro pěstitele polní zeleniny je zavedení bez-reziduální produkce mnohem problematičtější než pro pěstitele v krytých plochách. „Je to otevřený systém, který podléhá všem možným povětrnostním, časovým a dalším vlivům. Mění se nám klima. Mění se nám zaběhnuté postupy, mizí nám účinné látky ze spektra povolených látek. Chybí nám sdílené zkušenosti pěstitelů z jiných zemí. Proto jsme velmi rádi za iniciativu, kterou Farma Bezdínek v České republice realizuje. Nabízí pomocnou ruku, sdílí know-how a vytváří platformu k nastartování spolupráce všech aktérů v oboru“, uvedla Přibylová.
Vyjádření k semináři prof. RNDr. ing. Františka Kocourka, CSc., pracovníka Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. a pedagoga na České zemědělské univerzitě v Praze, který se semináře zúčastnil a problematika reziduí pesticidů v potravinách je součástí jeho výzkumného zaměření: „Velmi oceňuji zaměření semináře na téma produkce ovoce a zeleniny bez reziduí pesticidů, které ukazuje cestu, jak v našich podmínkách produkovat bezpečné potraviny. Prezentace z činnosti Farmy Bezdínek dokladovala první praktické zkušenosti z ČR při pěstování rajčat ve sklenících bez použití syntetických pesticidů, které by zanechávaly zbytky reziduí v produktech. Požadavky na bez-reziduální produkci, které jsou dokladovány její certifikací, jsou obdobné jako pro potraviny určené pro malé děti. V prezentaci o produkci ovoce a zeleniny pro dětskou výživu byly uvedeny cíle a podmínky pěstebních a zpracovatelských technologií pro produkci potravin bezpečných pro malé děti. Že je bez-reziduální produkce ovoce a zeleniny cesta reálná pak potvrzovali další přenášející, včetně zahraničních hostů.“
Václav Psota závěrem setkání poděkoval všem zúčastněným a projevil přání, aby bez-reziduálnímu způsobu pěstování zeleniny a ovoce začalo věnovat pozornost více zemědělců a aby se Česká republika spolu se Slovenskem mohly v tomto trendu přinejmenším vyrovnat evropskému průměru.
Poděkování za poskytnutí fotografií patří panu Ing. Michalu Vokřálovi, CSc., redaktorovi vydavatelství Agriprint.
[:]
